Téměř všechny velké plynárenské společnosti oznámily na 3. čtvrtletí zvyšování cen. Od 1. 7. 2010 si tedy za plyn opět připlatíme. Jak velké zvýšení je a jak ovlivní rozpočet domácností, které jej využívají na vaření, ohřev vody či vytápění?

Zatímco vývoj cen ropy v roce 2009 byl pro spotřebitele optimistický, rok 2010 s sebou přinesl již druhou vlnu zdražování. Domácnosti, které jsou zákazníky RWE si za plyn připlatí průměrně 4,9 % více a společnost E. ON zdražuje v průměru o 6 %. Výjimku velkých společností představuje Pražská plynárenská, která pro 3. čtvrtletí žádné cenové změny nepřichystala.

Domácnosti, které plyn používají na vaření, ohřev vody i vytápění si u RWE za rok připlatí o 1 625Kč, zákazníci E. ON pak zaplatí o 1 358Kč více.

Následující tabulka porovnává ceny 2. a 3. Čtvrtletí u těchto tří největších společností. Vzhledem k tomu, že ceny u Pražské plynárenské zůstaly zachovány, jsou údaje uvedeny zejména pro srovnání cen.

Domácnosti, které používají plyn pouze na vaření, mají průměrnou spotřebu 1,89MWh, což odpovídá přibližně 179 m³.  Pokud zákazník plynem ohřívá vodu a používá ho i na vytápění, počítá tabulku se spotřebou 25MWh, tedy asi 2370 m³.

Proč se zdražuje?

• Cena plynu je vázána na ceny ropy a ropných derivátů, jejichž ceny se dlouhodobě zvyšují. Na jaře letošního roku se cena za barel ropy blížila 90 USD za barel, což představuje dvouleté maximum.
• Zvyšování cen reaguje také na neustálé oslabování české koruny k americkému dolaru.

Co je součástí ceny plynu?

Koncový zákazník platí kromě plynu jako komodity ještě zhruba třetinu navíc, v níž jsou započítány náklady na přepravu, skladování a samotnou distribuci plynů do domácností. Přeprava a distribuce plynu jsou regulovány a stanovovány Energetickým regulačním úřadem.
Uskladnění a plyn jako komodita už regulaci nepodléhají.

Celkově tvoří neregulovaný složka zhruba ¼ ceny.